Antické město Afrodisias leželo kdysi na historických hranicích antických území Kárie a Frýgie, na pláni v nadm. výšce 550 metrů. Oblast byla osídlena již na počátku rané doby bronzové, žili tu i Asyřané. Ve 3. st. př. n. l. vzniklo Afrodisias jako hlavní město Kárského království. Kárové pocházeli údajně z Kréty a byli praobyvateli maloasijské oblasti, kam se přistěhovali v 15. - 14. st. př. n. l., v době bájného krále Mínoa. Kárové původně obývali i ostrovy v Egejském moři, ale odtud byly vytlačeni Jóny a Dóry během velké kolonizace v 8. - 6. st. př. n. l. První písemné zmínky o městě pocházejí z r. 82 př. n. l., ale vrcholného rozkvětu dosáhlo v helénistické době, kdy zde také byla významná sochařská škola, ceněná i v Římě. V 5. st. n. l. se stalo sídlem biskupa a hlavním městem Karie. V byzantské době ho nazývali Stavropolis. Bylo to velmi významné centrum filozofie a lékařství. S vykopávkami tu začali Francouzi vedení Gaudinem v l. 1904 - 1905 a Boulangerem v r. 1913, pokračovali Italové za vedení Jacobiho v l. 1937 - 1938. Od r. 1961 vede výzkum turecký profesor Kenan Erim. Je zde dobře zachované divadlo, které leží na východním svahu akropole. Hlediště mohlo pojmout až 10 000 diváků. Toto hlediště i 5 metrů vysoká skéna pocházejí z 1. st. n. l. Před divadlem bylo náměstí uprostřed s velkou fontánou. Nedaleko od divadla stály velké lázně. Městu dominovala agora datovaná do 2. st. n. l. s úctyhodnými rozměry 205 x 120 metrů. Agora v Afrodisias byla kdysi obklopena dvěma halami a ze severní strany zůstala zachována řada jónských sloupů. Severní vstup do agory sloužil při slavnostních obřadech a dosud ho tvoří čtyři řady původních sloupů vždy po čtyřech v řadě. Hadriánovy lázně tvořilo 5 velkých místností a dvorana obehnaná sloupy. Byly postaveny ve 2. st. za císaře Hadriána. Jsou zde pozůstatky mozaik s figurálními a geometrickými motivy, dnes umístěny v muzeu. Hadriánovy lázně byly typickým komplexem lázní z doby římského císařství. Byly tvořeny pěti velkými místnostmi, kolonádovým nádvořím a palestrou, velkým cvičištěm. Za agorou se nachází rekonstruované odeion ze 2. st. n. l. Sedadla v devíti řadách jsou ve spodní části zdobena plastikami ve tvaru lvích nohou. Vstup do odeia tvoří obloukovitě klenuté vchody. Architektonickým skvostem města byl bezesporu Afroditin chrám, který byl postaven v 1. st. př. n. l. Chrám byl obklopen 13 x 8 jónskými sloupy, které stály vždy ve dvou řadách kolem stěn. Uprostřed chrámu stála cella a před ní předsíň, pronáos. Chyběl zde ovšem jinde obvyklý prostor pro uschování darů, opisthodomos. Chrám byl v raně byzantské době přeměněn na baziliku, což dokazuje dodnes stojící apsida na východní straně. Kultovní socha kárijské Afrodity, vysoká téměř 2,5 metru v krásném oděvu zdobeném reliéfními pásy, byla tehdy odstraněna a nalezena až r. 1962. Tuto sochu můžeme dnes obdivovat v afrodisiaském muzeu. Reliéfní výzdoba pásů na jejím oděvu zobrazuje četné mytologické výjevy, symboly života a smrti, trojrožce a kozoroha, akt Afroditina stvoření z mořské pěny i putování na hřbetu mořského tvora. Afrodíté = bohyně lásky a krásy, přírodních sil a jara podle Homéra dcera nejvyššího boha Dia a bohyně deště Dióny legenda: zrodila se u břehů ostrova Kypru z mořské pěny oplodněné bohem nebe Úranem manželka boha ohně Héfaista jedna z nejmocnějších bohyní - těšila se veliké úctě a vážnosti maloasijského původu - podobnost s akkadskou bohyní lásky a války Ištar a syrsko-foinickou bohyní Astarté v Malé Asii uctívána jako Anatólská matka její kult převzali Řekové již v nejstarších dobách přes ostrovy Kypr a Kythéru z řeckých osad v jižní Itálii se její kult rozšířil také do Říma - ztotožněna se staroitalskou bohyní jara Venuší její kult zanikl až po rozšíření křesťanství - její jméno se však zásluhou básníků, sochařů a malířů udrželo dodnes, nejčastěji zobrazovaná postava antických mýtů Další stavbou je stadion, který se pyšní hned dvěmi přívlastky nej, je největším v Malé Asii a zároveň nejlépe dochovaným antickým stadionem na světě. Stadion je 262 metrů dlouhý a 59 metrů široký a jeho kamenná sedadla mohla pojmout až 50 000 diváků. Na stadionu se konaly atletické hry, závody v běhu, zápasy, ale také soutěže sochařské a představení tragédií i komedií.