Ankara

zpět na hlavní stránku

Ankara je hlavním městem Turecké republiky od svého založení v r. 1923. Když Kemal Atatürk vyhrál válku a založil republiku, přestěhoval hlavní město z jeho historického sídla, Istanbulu, do otevřených plání Anatolie. Poloha Ankary ve středu země dodává hlavnímu městu větší ochrany. Město není otevřené útokům tak, jako tomu bylo v době, kdy byl hlavním městem Istanbul. Tehdy měla Ankara pouhých 28 000 obyvatel. Dnes jich má již 3 000 000. Ankara se rozkládá v severní částí Anatolské pahorkatiny, v nadm. výšce 850 - 1 010 metrů. Až do 20. st. byla Ankara malým, zapomenutým městečkem v Anatolii. Poprvé bylo město osídleno během chetitského období, kdy bylo také opevněno. Frýžský král Midas vládl městu po Chetitech a nazval je Angorou, kotvou. Podle legendy zde totiž Midas našel kotvu z archy Noemovy. Řecké jméno města se uchovalo v názvu vysoce kvalitní vlny vyráběné z angorských koz, které se v této oblast hojně chovají. V l. 546 - 334 př. n. l. patřilo město Peršanům, kteří zde vládli až do r. 334, kdy město obsadil Alexandr Veliký. V r. 229 př. n. l. se Ankara dostala pod nadvládu Pergamského krále Attala I. A v r. 133 př. n. l. připadla Římu. Tehdy nastal největší rozkvět města. Z období vlády císaře Augusta pochází nejvíce antických památek, které se ve městě dochovaly. Byzantská říše si z Ankary udělala předsunutou pevnost, aby takto město bránilo říši před nájezdy Arabů. Hradby ale nájezdům nepřátel neodolaly a již r. 695 patřila Ankara Arabům. V r. 1360 město získali Osmané. R. 1402 se pod ankarskou pevností udála slavná bitva. Sultán Bayezit I., který odtud chtěl táhnout proti Konstantinopoli, se zde utkal s mongolským vojskem vedeným Tamerlánem. Bayezit prohrál a padl do zajetí. Ve stejném roce, kdy zemřel sultán, zemřel i mongolský chán, a k moci se opět dostala osmanská dynastie. Pak upadla Ankara na 500 do zapomnění. Až v r. 1920 sem svolal Atatürk Národní shromáždění a r. 1923 zde vyhlásil republiku a Ankara se stala jejím hlavním městem.

Citadela - Hisar
Citadela byla postavena na místě původního opevnění z helénské doby. Vnitřní část opevnění vystavěl r. 630 byzantský císař Hérakleios, vnější hradby nechal zesílit v r. 859 císař Michael III. Nejmohutnější bránou pevnosti je Hisar Kapisi, která má 5 metrů silné zdi.
Muzeum anatolských civilizací
Sbírky jsou zde sestaveny v časovém sledu od nejstaršího osídlení oblast Turecka a to z doby kolem r. 7000 př. n. l. v Catal Hüyüku, který je jedním z nejstarších měst na světě, přes sbírky asyrské, chetitské, frýžské, až po dobu římskou.
Atatürkovo mauzoleum - Anit Kabir
Když Atatürk v r. 1938 zemřel, bylo jeho tělo převezeno do Ankary a uloženo v Etnologickém muzeu. V l. 1944 - 53 se stavělo monumentální mauzoleum na počest vůdce republiky. Plány výstavby mauzolea vypracoval architekt Emin Onata. K vlastní budově, ve které je uložen sarkofág s pozůstatky prvního prezidenta, vede 260 metrů dlouhá cesta lemovaná kopiemi chetitských lvů s nápisem: "Nade vši pochybnost patří vláda lidu". sarkofág ve vysoké budově - vstupuje se bronzovými dveřmi - přístup střeží ozbrojená stráž. V postranních budovách malé muzeum: Atatürkův osobní vůz, postel, psací stůl, vosková figura aj.