Kappadokie

zpět na hlavní stránku = oblast ve střední a východní Anatólii ohraničena Kayseri na V, Aksaray na Z a Nigde na J oblastí protéká řeka Kizilirmak = nejdelší řeka Turecka - napájena řadou menších přítoků - vznikly táním horských ledovců historie vzniku krajiny: před cca 60 mil lety vzniklo v důsledku vyvrásnění zemské kůry pohoří Taurus - pohyby zemské kůry doprovázeny silnou vulkanickou činností - dnes již vyhaslé sopky: Hasan Dagi 3 268 m, Melendiz Dagi 2 963 m a Erciyes Dagi 3 917 m z nánosů sopečného popela, bahna a horké lávy se během statisíců let vytvořily vrstvy usazených hornin s rozdílným stupněm tvrdosti činnost vodních toků vytvořila v horních vrstvách sedimentu úzké trhliny - pomalá eroze dešťové vody a větru trhliny prohloubila vznikla hluboká údolí eroze dešťů a větrů vymodelovaly bizarní skalní útvary s širokou paletou barev : od pronikavě bílé barvy tufu přes růžové až fialové zbarvemí andesitu po tmavě hnědý až černý čedič zvlášť působivé při západu slunce Kappadokie = hra barev a stínů při jasném počasí na horizontu vystupují mohutné sopky - jako by pohlížely z výšky na dílo, které vytvořily vrstva měkkého tufu půdu zúrodnila rozvoj zemědělství : pěstují se zde hlavně jablka a vinná réva okolní skály tvoří také onyx - zejména jeho žlutá a zelená odrůda využívána k výrobě ozdobných předmětů nejdůležitějšími řemeslnými odvětvími jsou keramika a výroba hliněného nádobí

Podzemní města

asi 30 dodnes známých měst - přístupná asi 1/10 nejvýznamnější z nich Kaymakli a Derinkuyu není zcela jasné, kdo města zakládal - pokračující přestavba znemožňuje jednoznačně určit dobu jejich vzniku pravděpodobně osídlena již před 5.stol.př.n.l v 7.-10.stol. užívání měst zřejmě intenzivnější - křesťané se museli skrývat před arabskou invazí poslední obyvatelé města opustili většinou již ve 13.stol. někde žili křesťané až do r.1924 - turecká vláda je musela vysídlit komplexy měly několik poschodí - obvykle více než 10 většinou propojená příkrými větracími šachtami zakončenými vodními cisternami horní poschodí - obytné místnosti: pokoje, kuchyně.... spodní poschodí - skladiště, vinné sklepy, úkryty spodní podlaží osvětlována nejprve pomocí pochodní, později olejovými lampami v mnohých výklencích a na stropech zanechaly černé stopy nepravidelné uspořádání místností - svědčí o postupném rozrůstání komunit a potřebě dalších místností vedle obytných místností také množství kaplí a kostelů obvykle jednoduchého čtvercového půdorysu s malými klenutými apsidami a oltáři místnosti navzájem propojeny spletí chodeb s valenou klenbou nebo rovnými stropy chodby se sbíhaly do jednoho místa - v případě napadení vchody snadno zataraseny - zavaleny obrovskými kamennými kotouči - uschovány ve výklencích a v případě potřeby vyvaleny ke vchodu ==> v případě nebezpečí jednotlivá patra izolována měkká hornina využívána rovněž k výrobě předmětů obvykle zhotovovaných ze dřeva: skříně, stoly, lavice, postele, police

Uçhisar

= tři citadely - město vystavěno kolem obrovské trojité skály leží nedaleko údolí Göreme moderní část města - hotely pro turisty Pevnost nadm. výška 1 250 m - z vrcholu nádherný výhled do údolí Göreme 6 pater - vypadá jako velký cylindr v antických dobách pevnost využívána pro obranné účely ve starověku pod pevností vykopána asi 100 metrů dlouhá chodba - měla sloužit k zásobování v případě obležení postupem času některé stěny zvětraly nebo se zhroutily některé vnitřní místnosti otevřené spolu s pevnostmi v Ortahisaru a Ürgüpu bránila přístup do Kappadokie - tvořily řetěz obranných pevnůstek - reliéf krajiny částečně ulehčoval obranu oblasti těžko překonatelné, nepřístupné přírodních pevností využívali již Chetité, později také Peršané a Makedonci Byzantinci zde později vytvořili obranný systém proti muslimským vpádům později sami muslimové využívali oblast k obraně - vytvořili zde obranná centra s karavanserayemi

Údolí Göreme

turecky ,,slepý" nejznámější oblast Kappadokie jedna z největších přírodních zajímavostí Turecka chráněná oblast - pod patronací UNESCO muzeum v přírodě za svůj vznik vděčí sopečným vyvřelinám, vodní a větrné erozi osídleno již v raně historických dobách kolem r.850 zde nalezli útočiště křesťané - zdejší geologické formace jim poskytly ochranu před vpády muslimů počet obyvatel údolí se odhaduje na několik set tisíc během staletí se zde vyvinula svébytná křesťanská kultura kostely v byzantském stylu - vytesány do tufových skal v době relativního klidu nejstarší stavby ze 7.stol. - většinou z 9. -11.stol. celkem údajně 365 kostelů - na každý den v roce jeden = jedno z největších křesťanských středisek Turecka náboženskou obec podporoval Sv. Basileios = arcibiskup v Caesareji kostely se většinou používaly do 13.stol. - některé až do poč. 20.stol. veřejnosti dnes zpřístupněno asi 30 kostelů zvenku obvykle těžko rozpoznatelné - skály jsou hladké = bez vnějších architektonických prvků výjimkou omezený počet otvorů - určeny pro přívod vzduchu, denního světla a vstup do kostela ==> bezpečné útočiště před útoky tureckých kmenů architektura = podobná architektuře byzantské: čtvercový půdorys, rovná střecha, malá apsida tři lodě - zpočátku bez sloupů, vzadu 3 apsidy později lodě odděleny sloupy - 4 nebo 8 sloupů mnohé stavby asymetrické - obtížné pracovní podmínky vznikly stavby jedinečné svým provedením některé detaily = sloupy, podloubí - čistě ornamentální bez praktické funkce fresková výzdoba - vyznačuje se krajní jednoduchostí i přes vliv byzantské kultury většinou z 11. stol. 8. a 9.stol. = doba ostrých diskusí ve východní církvi o tom, zde je možné zobrazovat Boha a Krista jako smrtelné bytosti ikonoklasmus - obrazoborectví (715-843) = zákaz zobrazování svatých církev tolerovala pouze abstraktní, symbolickou výzdobu vznik tzv. kappadockého stylu vliv islámského náboženství geometrické motivy:
ryba = symbol Krista - řecky Ichthys = Iesús Christos Theú Hyios Sótér - Ježíš Kristus, Boží Syn, Spasitel
holubice = symbol míru a Ducha Svatého
jelen = symbol duše
páv = symbol zmrtvýchvstání
kohout = symbol dne, vitality a světla - v širším smyslu symbol dobra
palma = symbol života, životní síly a věčnosti
dosud vedeny spory o přesnější dataci geometrické výzdoby malby přímo na holé skály - později stěny pokrývány tenkou vrstvou omítky = očekávalo se, že výzdoba není definitivní předpokládá se, že pocházejí z období ikonoklasmu figurální malba: tolerovány pouze výjevy z Písma Svatého - v té době důvěrně známé širokým vrstvám autory skuteční malíři z velkých měst - malby přizpůsobili potřebám komunity mnohé dekorace nesou jméno umělce - často doprovázeny portréty donátorů - většinou bohatí místní usedlíci provedení maleb nebylo vždy optimální - fresková výzdoba drahá + vliv ikonoklasmu oválné obličeje, hranatá těla, strnulý výraz

Karanlik Kilise = Tmavý kostel

z 11.stol. financován min 4 dárci vyobrazenými na freskách původně součást podzemního kláštera část stavby se zhroutila zvenku viditelný narthex = velký pravoúhlý vestibul s rovným stropem - odtud se vstupovalo do kuchyně a horních klášterních místností = ložnice a reflektář po schodech se vstupuje do vlastního kostela = ve tvaru kříže s centrální kupolí, 4 sloupy a 3 apsidami malý otvor v hlavní lodi = jediný zdroj světla název kostela výstižný - na druhé straně nedostatek světla pomohl uchovat sytost barev na freskách působivější a živější než v okolních kostelech - díla pozoruhodné kvality = dárci zřejmě disponovali větší sumou penež také architektonické provedení stavby přesnější fresky znázorňují scény z Nového zákona - na světle modrém pozadí (modrá barva = symbol nebe) zobrazen Všemohoucí Kristus (v hlavní kupoli), Narození Krista, Křest, Poslední večeře, Jidášův polibek, Ukřižování mnozí svatí a evangelisté

Bezejmenný kostel

apsida se 3 malými oblouky přímo na holou skálu namalovány jednoduché fresky červené barvy

Sandal Kilisi = kostel sandálu

název odvozen od otisku sandálu = pokládán za Ježíšovu stopu podle jiné verze název odvozen od toho, že všechny zobrazené postavy mají na nohou sandály z 11.stol. původně součást klášterního komplexu zhroutila se vnější fasáda a 2 místnosti = vnitřek odkrytý z vestibulu se vstupovalo do klášterních místností a reflektáře přístup do kostela po železném schodišti vlastní kostel = čtvercový půdorys - rozdělen 2 sloupy naproti sloupům 3 apsidy s největší uprostřed v levé stěně malý výklenek donátoři stavby zobrazeni na freskách - Theognostos, Michael, Leo malby znázorňují 13 epizod ze života Krista - největší z nich = Všemohoucí Kristus - obklopen medailóny svatých a evangelistů v hlavní apsidě zobrazeno 6 biskupů, někteří mučedníci a svatí - např.: Sv. Konstantin a jeho matka Sv. Helena, Sv. Kosma a Damián, Sv. Barbara, Sv. Prokop a Theodor s Jiřím po levé straně vstup do kuchyně

Yilanli Kilise = kostel hada

název odvozen od fresky Sv. Theodora bojujícího s hadem z konce 10.stol. obklopen několika místnostmi ve skalách - jedna z nich sloužila jako reflektář (má postranní vchod) vlastní kostel = dlouhá, úzká místnost rozdělená do 2 částí: přední část - vysoká klenba zadní část - plochý strop obě části odděleny 3 malými oblouky malířská výzdoba průměrné úrovně - z konce 10.stol. převažuje červená barva na pravo od vstupu - portréty 3 svatých: Sv. Onophrius, Sv. Tomáš a Sv. Basileios Veliký Sv. Onophrius = poustevník ze 4.-5.stol. uchýlil se na egyptskou poušť meditovat - živil se datlemi, odíval se pouze listím - zakrývalo mu genitálie místní usedlíci k němu chovali velkou oddanost místní legenda: Onophrius se narodil jako žena - Bůj ji proměnil v muže, aby zabránil jejímu zneuctění tento příběh údajně inspirován ztvárněním fresky - vyvolává zmatek ohledně skutečného pohlaví svatého = podivné prsy, palmová ratolest zakrývající pohlavní orgány protější stěna - Sv. Jiří bojuje s drakem a Sv. Theodor bojuje s hadem = podle legendy římský legionář upálený za živa - odmítal uctívat pohanské božstvo za nimi stojí Sv. Helena a její syn Konstantin s křížem v ruce luneta zobrazuje Krista - vlevo postava identifikovaná jako dárce kostela

Barbara Kilise = kostel Sv. Barbary

z konce 11.stol. = jeden z nejstarších kostelů v údolí jednoduchá stavba - přímý vstup do kostela podobně architektonicky řešen jako kostel sandálu = 2 sloupy, malé kupole, 3 apsidy a vzadu malá čtvercová místnost financován několika dárci - upomíná na ně zlomek nápisu - čitelná jména kněží Falibon a Leo Marulino jednoduchá malířská výzdoba = převážně červené čáry - tvoří geometrické vzory snadno rozeznatelné motivy (např. pták) - doplněny abstraktními nebo geometrickými tvary: trojůhelníky se schematickými stromky = symbol životních sil přírody - prehistorická tradice kříže v pravé apsidě = symbol Krista a jeho zázraků (kříž v kruhu) - vedle jsou 2 kříže zlodějů - ukřižováni zároveň s Kristem - výrazně křesťanská tradice ==> stavba chybně připisována ikonoklasmickému období - tato jednoduchá technika však používána i v kostelech s bohatší malířskou výzdobou po ukončení stavby v apsidě fresky s figurálními motivy - jedna z nich je Sv. Barbara = po ní kostel pojmenován, jiná znázorňuje Krista na trůně severní stěna: portréty Sv. Jiří a Sv. Theodora na koni jak bojují s drakem a hadem zobrazení těchto svatých jak zabíjejí šupinaté obludy v Malé Asii velmi rozšířené - mýtus boha zabíjejícího nežádoucího hada rozšířen již v době chetitské

Elmali Kilise = kostel s jablkem

název se pravděpodobně vztahuje k jabloni rostoucí snad dříve v sousedství kostela vznikl kolem r.1050 = nejmladší kostel v údolí údajně nejzajímavější čtvercový půdorys - 4 sloupy, malé kupole, vzadu 3 malé klenuté apsidy fresky z 11.stol. = post-ikonoklasmická doba malby v kupolích v živých barvách - světlé odstíny žluté, hnědé, bílé, červené a modré - znázorňují scény ze života Krista, svatých a archandělů na klenbách mezi sloupy - proroci, patriarchové a evangelisté " Tokali Kilise = kostel spony, přezky název pochází z někdejší dekorace na jednom oblouku leží mimo vlastní údolí z 9.-10.stol. největší kostel v údolí vnitřek - 2 odlišné části: ==> přední část - klenutý narthex = tzv. Starý kostel ==> zadní část - místnost se 4 sloupy a 3 apsidami = tzv. Nový kostel nejbohatší fresková výzdoba ze všech kostelů v Göreme - zahájena záhy po dostavbě kostela Starý kostel - klenba - cyklus vznikl přibližně kolem r.920 29 výjevů ze života Krista: od Zvěstování (na svou dobu neobvyklá scéna), přes Narození Krista, Vyvraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Křest, Zázraky, Poslední večeři, Křížovou cestu, Ukřižování, Zmrtvýchvstání až po Nanebevzetí tyto scény z evangelia doplněny obrazy různých svatých Nový kostel - fresky na klenbách vznikly asi o 30 let později než ve Starém kostele autorem Nikephoros - část jeho jména zachována na levé stěně - nápis ,,Leo, son of Constantine" vyzývá návštěvníky k modlitbám za Lea, Konstantinova syna = financoval malby na sytě modrém pozadí (symbol nebe) s četnými nápisy - představují zhruba 40 obrazů ze života Krista, scény ze Starého zákona, obrazy některých svatých, dále epizody ze života Sv. Basileia - např. : koncil v Nikaji, Basileios a císař Valens atd.

Údolí Zelve

leží mezi Avanosem a Çavusinem odlišný charakter krajiny oblast vulkanického původu - vulkán Erciyes Dagi = Argaeus (3 917 m ) - dominuje dalekému okolí dodnes považován za aktivní původně rovina obklopená skalními masívy dešťová a větrná eroze spolu s činností vodních toků vedly ke vzniku přírodních jeskyní různé složení hornin zvláštní až surrealistický charakter krajiny údolí rozděleno vysokým skaliskem na dvě části - jedna strana údolí růžová, druhá zářivě bílá přírodně jeskyně sloužily jako obydlí místní komunity početné: nejdříve křesťané, později také židé a muslimové vznikaly kostely, vodní nádrže, mlýn.. nejdůležitější stavby = kostely - přes svoji skromnost a špatný stav patří k nejstarším ukázkám architektury a náboženských maleb v Kappadokii pocházejí z ikonoklasmického období omezený počet figurálních maleb, jednoduchá dekorace stěn častým symbolem kříž Üzumlü kilise = kostel s hrozny název odvozen od symbolického zobrazení hroznů vína a vinných listů na stěnách kostela - hrozny znázorněny jako tmavý trojůhelník bez znázornění jednotlivých plodů vinná réva = symbol Krista (víno = krev Kristova) - symbolický význam také v řecké mytologii (Dionýsův kult) a některých východních náboženstvích Geyikli kilise = kostel s jelenem fresky většinou poničeny v důsledku sesuvu půdy - na jedné z poškozených stěn vedle zobrazení kříže také zobrazení jelena dal kostelu jméno tento symbol také v kostelech v Göreme - symbolizuje Krista = Ježíš, Syn Boží a Spasitel, věřící křesťany a duši příchod muslimů do Zelve do skály vytesána mešita - stavitelé se nechali zřejmě ovlivnit křesťanskou architekturou = minaret inspirován klášterní zvonicí skalní domy - obývány až do 50.let 20.stol. postupující geologický rozpad hornin a pokračující výstavba nových prostor velké nebezpečí pro trvalý pobyt ve skalách mniši se přesunuli do nové části Zelve zvané Yeni Zelve zásadní změny v životě mnichů a dodržování jejich dosavadních zvyků