Hippodrom
Hippodrom býval městským hříštěm, kde se konaly vozatajské slavnosti a veřejné slavnosti. Byl založen r. 203 Septimem Severem. Za vlády Konstantina byl rozšířen a r. 325 dokončen. Bylo to místo velkolepých státních slavností a triumfálních pochodů. Kromě vozatajských závodů se zde konala představení cirku a politická shromáždění.
V r. 532 zde proběhlo povstání Níká proti Justiniánovi, jehož členové zde byli obklíčeni a 30 000 jich zde bylo zmasakrováno. Na této půdě nechal v r. 1826 sultán Mahud II. dělostřelectvem popravit příslušníky elitní janičářské jednotky, kteří mu byli nepohodlní.
Hippodrom měl rozměry 400 x 120 metrů a 40 řad sedadel mohlo pojmout 100 000 diváků. Na východní straně stála císařská lóže. Uprostřed Hippodromu vedla tzv. Spina, tj. dlážděný chodník, který byl vyzdoben sloupy a sochami. Císařskou lóži zdobily dvě velké bronzové jezdecké sochy koní, které jsou nyní na náměstí sv. Marka v Benátkách.
Z Hippodromu se do současnosti zachovaly 3 monumenty:
Egyptský sloup, který pochází z doby vlády egyptského faraóna Nové říše Thutmose III. (1504 - 1450 před naším letopočtem). Tento monolit je 25 metrů vysoký. Hieroglyfické nápisy dokládají slávu faraóna. Obelisk byl do Konstantinopole přivezen císařem Theodosiem I. a postaven na mramorovém podstavci vysokém 6 metrů. Jsou zde obrazy, které znázorňují, jak byl obelisk postaven.
Hadí sloup je jednou z nejstarších staveb v Istanbulu. Je pozůstatkem velké stavby, postavené na počest vítězství 31 řeckých měst nad Peršany r. 479 př. n. l. Skládá se ze tří propletených hadích těl. Dvě hlavy byly převezeny do muzeí, třetí se ztratila. Původně byl sloup 8 m vysoký, nyní 5,5 m. Do Istanbulu byl dovezen císařem Konstantinem. Konstantinův sloup pochází ze 4. st. a je vysoký 32 m. Je postaven z vápencových bloků, na kterých byly přichyceny bronzové pozlacené desky. Ty použili křižáci r. 1204 na ulití děl. Křižáci tyto desky odvezli spolu s pozlaceným bronzovým Lýsippovým čtyřspřežím, které kdysi zdobilo střechu císařské lóže, do Benátek.
