Istanbul
Istanbul - jediné město na světě, které se rozprostírá na dvou kontinentech. Snílkové 19. st. opěvovali Istanbul jako perlu Orientu, jako sirénu Východu. Dva a půl tisíce let staré město na Bosporu bylo odedávna vystaveno nevyhnutelným kulturním a architektonickým proměnám, a proto také nikdy nebylo ničím jiným než fascinující směsicí Orientu a Okcidentu.
Z Galatské věže si vychutnáte pohádkově krásný výhled na obrovské město Istanbul, jehož impozantní a zároveň jasně členěná topografie se pod vámi sugestivně rozkládá. Přímo naproti končí obrysy mešit a minaretů sultánského paláce, vyčarované nad pahorky města. Před nimi ústí přirozený přístavní záliv Istanbulu Zlatý roh do Marmarského moře, před jehož horizontem se v oparu rýsují ostrovy Princů. Vlevo od nich leží odděleny vodní cestou Bosporu asijské části Istanbulu Kadiköy a Üsküdar, poněkud dále na sever je vidět dokonce část visutého mostu, který spojuje Evropu a Asii.
Počátky historie Istanbulu spadají do doby rozkvětu helénské kultury. Řek Byzás se rozhodl najít místo pro nový městský stát. Pověst vypráví, že cestou prošel Delfami a tam se zeptal věštce, kde má svou zemi založit. Věštec mu odpověděl hádankou: "Naproti zemi slepých." Byzás se tedy vydal na cestu po moři r. 667 př. n. l. Strhla se náhlá bouře, která zahnala hrdiny do bezpečí chráněné zátoky. Na asijské straně úžiny byla malá vesnice. Byzás si vzpomněl na věštce a pochopil, že obyvatelé na asijské straně byli slepí, protože neviděli výhodně položenou zátoku Zlatý Roh. Na jejím okraji, v místě dnešního paláce Topkapi, založil Byzás svůj městský stát Byzantion.
...více o historii Istanbulu »
Hagia Sophia
Je to nejznámější byzantská katedrála a nejslavnější křesťanský chrám v Istanbulu. První kostel zde byl postaven v l. 325 - 360 Konstantinem. Byl zbořen při protestních akcích proti Konstantinopolskému biskupu r. 404. Theodosius II. dal postavit v 1. pol. 5. st. novou baziliku. I ta byla ale zbořena a to r. 532 za povstání Níká.
...více o chrámu Hagia Sophia »
Palác Topkapi
Sultán Medmed II. Dobyvatel si po ovládnutí města zprvu za své sídlo vybral místo, kde se nyní nalézá slavná istanbulská univerzita. Později se rozhodl vybudovat nový palác Topkapi, což v překladu znamená "Brána děl".
...více o paláci Topkapi »
Modrá mešita
Tato mešita znakem Istanbulu a favoritka věřících i turistů. Je to jediná mešita se šesti minarety ve městě. Kvůli dlaždicové výzdobě se jí říká modrá. Mešita byla postavena architektem Agou pro sultána Ahmeda I. v l. 1609 - 1616.
...více o Modré mešitě »
Hippodrom
Hippodrom býval městským hříštěm, kde se konaly vozatajské slavnosti a veřejné slavnosti. Byl založen r. 203 Septimem Severem. Za vlády Konstantina byl rozšířen a r. 325 dokončen. bylo to místo velkolepých státních slavností a triumfálních pochodů. Kromě vozatajských závodů se zde konala představení cirku a politická shromáždění.
Yerabatanská cisterna
Tato cisterna je největší zásobárnou pitné vody v Istanbulu. První cisterna byla postavena za vlády císaře Konstantina, r. 527 byla rekonstruována Justiniánem. Je 141 metrů dlouhá a 73 metrů široká. Je v ní 12 řad sloupů, v každé 28. Celkem je jich tedy 336 a jsou 8 metrů vysoké. Je to největší a zároveň jediná přístupná ze 70 městských cisteren. Má vynikající akustiku a pravidelně se v ní konají koncerty.
Konstantinův sloup
Konstantinův sloup, někdy nazývaný také spálený, je nejstarším stavebním dílem ve městě. Byl vybudován v r. 330 u příležitosti povýšení Byzantionu na hlavní město říše římské císařem Konstantinem Velikým a stál uprostřed Konstantinova fóra. Jeho vrchol kdysi zdobila monumentální socha císaře Konstantina v podobě boha slunce Hélia.
Velký bazar
Mark Twain řekl o tomto místě, že je to "obrovský úl z malinkých krámků". Pod jednou střechou tu najdete téměř 4000 obchodů, z toho 2000 zlatnických krámků. V tomto bludišti, největším zastřešeném bazaru na světě, se navzdory pravoúhlému a pravidelnému uspořádání můžete lehce ztratit.
Starý bazar je sloupová hala s patnácti kupolemi uprostřed Velkého bazaru a pochází ještě z doby Mehmeda Dobyvatele. Nový bazar, který ho obklopuje, byl postaven začátkem 16. století.
Obchody jsou rozděleny do ulic podle řemesel. Najedete zde hedvábí, satén, zlato, kožené a tepané výrobky. Denně sem za prací směřuje 20 000 lidí a denně sem chodí asi půl miliónu návštěvníků.
A při tom je Velký bazar pouze částí ještě větší čtvrti bazarů Tahtakale, která sahá od Beyazidovy mešity až k břehům Zlatého rohu. Každý večer se bazar zavírá na závory a zamyká se všech 17 železných vrat. Ve staleté historii istanbulského bazaru sotva najdete nějaký příklad vloupání.
