Pergamon - prohlídka
Diův oltář
Prohlídku Pergamonu začneme u nejznámější památky, Diova oltáře. Velký oltář zasvěcený Diovi a Aténě Vítězné stál na prostorné, čtvercové terase otevřené na jih. Tento oltář postavil Eumenes II. jako děkovný dar za vítězství nad Galaty.
To, co nazýváme oltářem, je pouze jeho skvělý rám. Kultovní oltář v Pergamonu určený k obětování byl uprostřed vnitřního dvora obklopeného jónským sloupořadím. Sloupořadí chránila také schodiště vedoucí nahoru k vnitřnímu nádvoří.
Celek měl impozantní rozměry 36 x 34 metrů. Celá terasa, na které chrám stál, měla rozměry 69 x 77 metrů. Vnější stěny oltáře zdobil pod sloupovím obrovský, 130 metrů dlouhý vlys se zobrazením gigantomachie. Dnes ho můžeme vidět v muzeu Pergamonu v Berlíně.
Samo téma vlysu připomínalo svazky Attalovců s Athénami. Tam bylo možno najít gigantomachii vytesanou na východních metopách Parthenonu i na vnitřní straně štítu Athény Parthenos. V gigantomachii spatřovali Řekové 5. st. symbol svého vítězství nad Peršany. Eumenes si schválně zvolil toto téma na pomník vlastní slávy, aby ukázal, že právě jeho Pergamon je nyní v Malé Asii tím, čím jsou Athény v Heladě. Žádné dosavadní zobrazení velkého zápasu bohů s Giganty nemělo tolik postav, žádné nebylo tak nabito pohybem, dynamikou, patosem, krutostí a hrůzou.
Divadlo
Na prudce klesajícím úbočí hory nechali panovníci attalovského státu vybudovat divadlo, které bylo nejstrmějším divadlem v celém antickém světě. Do jeho 78 řad s kamennými lavicemi se vešlo 10 tisíc diváků. Lavice stoupaly příkře vzhůru, takže nejvyšší byla 37 metrů vysoko nad orchestrou. Do divadla se nevstupovalo tou cestou, kterou dnes do něj vstupují turisté. Obecenstvo sem vcházelo širokou cestou vedoucí od agory k Dionýsovu chrámu, jehož trosky vidíme dole vpravo. Tato cesta tvořila rovněž základ terasy divadla, chráněného zdola podpěrnou zdí a velkým třípodlažním portikem.
Nedostávalo se již ale místa na budovu scény, která obyčejně uzavírala orchestru. Ta by musela stát přímo na cestě. Vyřešili to jednoduchou dřevěnou stavbou, kterou mohli kdykoli přemístit. Pergamonští králové milovali umění. Nejenže sem zvali významné umělce tehdejší doby, ale sváželi sem také slavná díla starých mistrů. Takto vzniklo jakési první muzeum umění v řeckém světě. Pokud se jim nepodařilo získat originály, objednali si kopie.
Knihovna
V největším sále Pergamské knihovny stála kopie Feidiovy Athény Parthenos, která byla přítomna vědeckým zasedáním pergamonských filologů. Tři menší místnosti sloužily pravděpodobně jako skladiště knih. Pergamonskou knihovnu založil už Attalos I. a rozšířil a zkrášlil Eumenos II. Pergamonští králové nechtěli být horší než Ptolemaiovci v Egyptě. Sama budova zdobená nádhernými uměleckými díly ale nestačila. Mnohem důležitější byly knihy v regálech. A v tomto ohledu nebylo nijak snadné vyrovnat se Alexandrii.
V Alexandrii sledovali s nelibostí růst knihovny v Pergamonu. Král z Egypta znal výtečný způsob, jak zastavit růst rivalky jeho Velké knihovny. Stačilo zadržet export papyru, materiálu, na nějž se všude ve středomoří přepisovaly knihy. Papyrus se totiž vyráběl pouze v Egyptě. Eumenes II. se dostal do svízelné situace. Papyrus, kterého bylo stále zapotřebí, velmi zdražil a byl nedostupným. A tehdy přišel kdosi na prostý a geniální nápad. Papyrus nahradil pergamenem.
Trajánův chrám
Stavbu Trajánova chrámu započal císař Traján a dokončil ji na počátku 2. st. n. l. císař Hadrián. Tento korintský chrám byl 18 m vysoký a měl 6 x 10 sloupů. Stál na centrální dlážděné terase o rozměrech 60 x 70 metrů. Samotný chrám měl rozměry 27 x 20 metrů. Císař Trajánus vládl Římu v l. 98 - 117 a za jeho vlády dosáhla římská říše největší rozlohy. Při svých výbojích se dostal na severu až k ústí řeky Moravy do Dunaje, dobyl Arménii v Malé Asii a na východě dokonce dobyl kdysi slavný Babylon. Mezopotámií se pak Trajánus dostal až k Perskému zálivu. Trajánovým nástupcem byl Hadriján, který vládl v l. 117 - 138.
Akropolis
Kolem 5 vojenských skladišť na dobře chráněném místě akropole a kolem zbytků helénistického opevnění projdeme na vyhlídku jednak na pozůstatky akvaduktu ještě z dob Attalovců a jednak na moderní přehradní nádrž. Samozřejmě si pergamonští králové budovali své paláce. Severní palác patřil zakladateli dynastie Filetariovi, další budovy pak Attalovi I., Eumenovi II. a Attalovi II. Stavby se později staly součástí citadely.
